Sklo v architektuře – materiál pro udržitelnou výstavbu?

Sklo je součástí historie lidstva již tisíce let. V současné architektuře se tento materiál prosadil v mnoha variantách. Díky inovativním technologiím lze ze skla vyrábět neobvyklé tvary i udržitelné výrobky. Přečtěte si tento článek a zjistěte, proč je tento stavební materiál tak oblíbený a jak jej architekti optimálně využívají.

Díky své průhlednosti vytváří sklo v architektuře příjemnou atmosféru. Tento materiál splňuje touhu dnešní generace po větší transparentnosti – umožňuje pohled ven i dovnitř a dodává pocit dostatečného prostoru. Obytný prostor a příroda nebo sousedství se tak stávají jedním celkem.

Sklo je také odolnější a rozměrově stabilnější stavební materiál. Je pachově neutrální, hygienické a snadno se udržuje. Proto se používá v oknech, na fasádách, i jako střecha. V budovách se z tohoto materiálu vyrábějí průhledné posuvné prvky, například v kuchyních a koupelnách, nebo průhledné přepážky ve velkých kancelářských místnostech. Sklo se v architektuře používá také na výtahy nebo balkonová zábradlí.

Berlínský designér Holger Jahns zjistil, že architekti ve svých návrzích často pracují se zakřiveným sklem. Technické možnosti realizace se však rozvinuly až v posledních letech. Vznikly výjimečné designové koncepty, jako jsou zakřivené balkony na Elbphilharmonie (koncertní síň) v Hamburku. Střešní terasa muzea umění ARoS Aarhus v Dánsku vítá návštěvníky zakřivenou cestou se senzačním výhledem na město. Na Tchaj-wanu stojí 17 metrů vysoká kaple ve tvaru dámské boty na vysokém podpatku – její fasádu tvoří pouze zakřivené modré sklo.

Podobně zakřivené jsou i skleněné balkony Messnerova horského muzea Corones v severoitalském Brunecku. Jedná se o návrh Zahy Hadid. Architekti Bonner Power-Tower pracovali s inovativní technologií "strukturálního zasklení". Fasáda vypadá, jako by byla vyrobena z jednoho kusu. Aby bylo dosaženo tohoto vzhledu, jsou jednotlivé tabule bezpečnostního skla vzájemně spojeny a drží je upínací profily nebo spojovací body.

Výroba skla se v posledních letech výrazně změnila. Dnes 30 % surovin pochází z roztaveného starého skla. Kromě toho se díky high-tech směsím výrazně zlepšily hodnoty tepelné izolace tohoto stavebního materiálu. U oken s trojnásobným ISO lze dosáhnout hodnoty U až 0,4 W/m²K. Budovy s takovým zasklením mají výrazně vyšší energetickou účinnost, což je důležitým krokem k větší udržitelnosti.

Dále se používají nízkoemisní a infračervené nátěry. Ty umožňují, aby sklo pohlcovalo pouze určitá barevná spektra světla. V kombinaci se stínicími a větracími systémy jsou skleněné fasády v zimě mimořádně účinné a v létě poskytují příjemný stín. Dalším příkladem udržitelného využití skla je areál FBA americké federální policie FBI v Miramaru. Architekti Krueck + Sexton zvolili prosklenou fasádu, která optimálně využívá světelné poměry: 75 % pracovišť je přes den tak dobře osvětleno, že není potřeba žádné další elektrické osvětlení.

Sklo bude hrát významnou roli v architektuře i v budoucnu. Technologie pro zakřivené sklo jsou v současné době ještě příliš drahé, a brání tak rozsáhlému použití. Řešením by mohlo být zakřivené profilové sklo nebo fluidní sklo, které dává architektům a inženýrům nové možnosti pro navrhování. To se týká jak návrhu, tak i udržitelnosti stavebních projektů.