Pilotní BIM projekt v Dolním Sasku

Z chyb se učíme. To je nejen obecný základ úspěchu, ale je to i jeden z klíčových principů pilotních projektů. Jde o to zjistit, co a jak funguje a co ne. V rámci úsilí spolkových zemí o podporu digitálního plánování a výstavby se v současnosti realizuje velké množství infrastrukturních projektů, při kterých se vypracovávají základy pro používání BIM. Přitom jde mimo jiné také o správný software.

© THORMÄHLEN + PEUCKERT; Vizualizace celého objektu mostu

Odborníci ze společnosti THORMÄHLEN + PEUCKERT během pilotního BIM projektu „A1: Nová výstavba mostu nad kanálem a říčkou Hase“ v blízkosti Osnabrücku nahradili svůj stávající modelovací software BIM softwarem ALLPLAN Bridge. Úspěch, který se vyplatil.

Z důvodu velké hustoty silničního provozu byla dálnice A1 mezi dálniční křižovatkou Ahlhorner Heide a křižovatkou Lotte/Osnabrück již před několika lety rozšířena ze čtyř na šest pruhů. Tato výstavba, která byla rozdělená do šesti stavebních fází, mimo jiné zahrnuje také most o sedmi polích z roku 1969 mezi nájezdem Osnabrück Nord a přístavem Osnabrück. Objekt o délce 261,5 metru vede přes vodní kanál Osnabrück včetně provozní cesty a cesty na hrázi, přes řeku Hase a také přes nezpevněné zátopové oblasti a provozní cestu s přilehlým příkopem. Ze statického posudku vyplynulo, že most nevykazuje dostatečnou únosnost při zatížení v podélném a příčném směru. Požadované únosnosti bylo dle posudku možné dosáhnout pouze náhradou za novou stavbu.

Investor stavby, dolnosaský zemský úřad pro výstavbu silnic a dopravu (NLStBV), pověřil společnost THORMÄHLEN + PEUCKERT analýzou variant v rámci přípravné fáze a také modelováním preferované varianty pro náhradní novou stavbu. Inženýři propočítali celkem devět variant, u kterých byla stavba vždy rozdělena na jeden most pro kanál a jeden most přes zátopovou oblast. Přednost získala varianta tvořená obloukovým mostem s rozpětím 68,0 m v oblasti překlenutí kanálu a navazujícího mostu přes zátopovou oblast jako deskových nosníků na dvou pilířích, se dvěma nosnými osami a proměnnou stavební výškou. Rozpětí jednotlivých polí mostu přes zátopovou oblast kolísá mezi 25,8 a 56 metry.

Po zvolení preferované varianty bylo nutné ji ještě vymodelovat. Mimořádně problematické se přitom ukázaly zejména vytyčovací osy, neboť se v obou jízdních směrech lišily a mimo jiné vyžadovaly komplikované příčné rozšíření jízdního pásu ve směru na Dortmund. Inženýři brzy zjistili, že software, který používají, nestačí na složitost úkolu, a čas, který by bylo nutné do modelování vložit, by byl příliš dlouhý. Proto se rozhodli přejít během projektu na software ALLPLAN Bridge.

V softwaru ALLPLAN Bridge byli schopni vytvořit parametrický model mostu, který na základě zadaných hodnot automaticky vygeneroval správnou geometrii. Tak bylo mimo jiné možné například u jízdního pruhu ve směru na Dortmund vymodelovat proměnné šířky desek u mostu přes kanál pro vyrovnání šířky v obloucích nebo při konstantní tloušťce desek jízdního pruhu pomocí booleovských operací přizpůsobit výšky příčných nosníků pro vyrovnání sklonu.

Hendrik Martin, vedoucí projektu konstrukce a výstavby mostů ve společnosti THORMÄHLEN + PEUCKERT je nadšený: „Přechodem na software ALLPLAN Bridge v průběhu zpracování projektu se nám podařilo bezchybně vymodelovat náhradní novou stavbu mostu přes kanál a zátopovou oblast. ALLPLAN Bridge umožňuje realizaci složitých stavebních konstrukcí a koordinování náročných vedení tras. Podařilo se nám tak navzdory různě vytyčeným výškovým osám nosníků sladit obloukové nosné konstrukce ve spřažené konstrukci s navazujícími polo-integrálními a předpjatými betonovými konstrukcemi s náběhy.“