Kdo se ještě neseznámil se současnou japonskou architekturou, zejména s tou tokijskou, toho jistě zaujme. Málokterá stavební kultura dokáže být tak kreativní a vynalézavá v uzavírání i těch nejužších mezer mezi budovami a zároveň vytvářet tak zajímavé a obyvatelné koncepty bydlení na velmi malém prostoru. Moderní japonská architektura je v tomto ohledu nepřekonatelná. V jedné věci však navzdory bohatství svých nápadů stále značně zaostává: v energetické účinnosti. A tak vládní program podporuje změnu.
Domy s názvy jako "ARROW", "63,03°"¹, "Malý dům s velkou terasou"² nebo "Promenádní dům"³ mají společné následující: všechny jsou skvosty moderní japonské architektury, které v posledních pěti letech vzbudily pozornost odborného tisku. Našly totiž kreativní způsoby, jak co nejlépe využít stavební mezeru. Jeden detail však mají společný a přehlížený: špatnou energetickou účinnost.
Od "domu z odpadu"...
Tenké, sotva izolované stěny, velká okna s jednoduchým zasklením a netěsnící dveře nejsou ničím neobvyklým ani v novější japonské architektuře. Většina domů navíc nemá centrální vytápění. Místo toho jejich obyvatelé v případě potřeby používají elektrické topení nebo klimatizaci s funkcí vytápění. Celkově je tak spotřeba energie na obyvatele vyšší než v Německu, přestože je v Japonsku v průměru mnohem mírnější klima.
...k domu s nulovou spotřebou energie
Tento nedbalý přístup k energii je problémem ve dvou směrech: Zaprvé, od katastrofy ve Fukušimě se Japonsko musí téměř zcela spoléhat na dovoz plynu, uhlí a minerálních olejů, protože jaderná energie pro výrobu elektřiny byla téměř úplně zastavena. Celé Japonsko má jen velmi málo přírodních zdrojů. Jeho vysoká spotřeba energie také není v souladu s požadavky dohody o klimatu, kterou Japonsko podepsalo. Ta byla rozhodujícím důvodem, proč vláda v roce 2015 zahájila strategický plán, v němž se počítá s požadavkem, aby do roku 2020 byla více než polovina nově postavených domů s nulovou spotřebou energie.
Trochu jinak
Vyjádřeno v přesných číslech to znamená, že do roku 2020 bude pravděpodobně každý rok postaveno v průměru okolo 50 000 domů s nulovou spotřebou energie. Celkově se tyto domy rovnají domům s nulovou spotřebou energie v místních oblastech Německa: jde o kombinaci dobré tepelné izolace a individuální výroby obnovitelné energie. Existují však zásadní rozdíly ve dvou bodech. Zatímco v Německu by se kladl důraz na trojité zasklení, v Japonsku jsou již za pokroková považována okna s dvojitým zasklením. Pokud jde o výrobu energie, japonské domy s nulovou spotřebou energie kladou vedle povinných fotovoltaických systémů důraz spíše na vodíkové palivové články. Pro technicky zdatné Japonce je navíc téměř standardem Home Energy Management System (HEMS) - aplikace, která monitoruje spotřebu energie a inteligentně ji řídí.
Pomalá změna
Japonsko zaostávalo nejen v oblasti energetické účinnosti budov, ale také v rozšiřování obnovitelných zdrojů energie. To se může zdát jako paradox v zemi, která je jinak tak vysoce rozvinutá, zejména proto, že ještě nedávno byla lídrem v rozvoji obnovitelné energie. Hlavní vinu na tom nese mocná jaderná lobby, takzvaná "jaderná vesnice", složená z vlivných politiků, průmyslníků, vědců a médií, která navzdory fukušimské katastrofě stále prosazuje zachování spolehlivější, a tedy "bezpečnější" jaderné energie. Zatímco významné průmyslové sektory i obyvatelstvo požadují změnu myšlení.
Zřízení domů s nulovou spotřebou energie je dobrým začátkem. A není nutné, aby se formálně lišily od ostatních domů (kromě fotovoltaických systémů). Znamená to, že japonská architektonická vynalézavost zůstane navzdory energetické revoluci zachována. Možná, že zvýšené požadavky norem na nulové energie povedou dokonce ke zcela novým, sofistikovaným konstrukčním řešením.
